Rozhovor s Tomášem Ševčíkem (ME KADETŮ V HOLANDSKU 2010)

Prosím, představ se, popiš svou kariéru.

Ahoj, jmenuji se Tomáš Ševčík, je mi 15 let, nastupuji do prvního ročníku Střední průmyslové školy v Liberci, kde i bydlím. Svojí první rukavici jsem dostal k 10. narozeninám od táty, který dříve hrával baseball za Jablonec. Jakmile jsem se dozvěděl o Patriots Liberec chtěl jsem baseball zkusit závodně. Bylo to v červnu 2006. Baseball mě začal bavit, a tak jsem u něj zůstal. Chodil jsem pravidelně na tréninky a svojí první sezonu jsem odehrál za tým Blesk Jablonec, kde jsem se postupem sezony stal hráčem základní sestavy. Další sezonu jsem už nastupoval za tým kadetů, tentokrát už za Patriots Liberec spolu s hráči z Jablonce, kde jsem byl coby catcher opora týmu. Naši další sezonu jsme měli vlastní tým. V této sezoně jsem držel tým na nadhozu a byl jsem vyhodnocen jako nejlepší pálkař v mé kategorii. Letošní sezonu hraji již za náš mužský tým. V mužské kategorii hraji na nadhozu, nebo jsem za domácí metou jako catcher a pokud je třeba, hraji jakýkoli jiný post.

Jak probíhala tvá příprava na výběry do reprezentace?

Jelikož výběry byly v zimě, neměl jsem možnost trénovat na hřišti. Chodil jsem na klubové tréninky do tělocvičny, kde jsme měli omezené možnosti jak v pálení, tak v házení. Připravoval jsem se i doma. Posiloval jsem, dělal jsem drily, které jsem se naučil a mohl je dělat doma. Snažil jsem se tréninku věnovat co nejvíce času.

Co to pro tebe znamená reprezentovat ČR?

Znamená to pro mě hodně. Už od začátků mé kariéry jsem snil, že jednou budu reprezentovat naši zemi. V roce 2007 bylo v Jablonci ME kadetů, kde ČR získala zlato. Chodil jsem se dívat na zápasy a doufal, že jednou si také zahraji s Holandskem, Ruskem nebo Itálií a ten sen se mi splnil.

Tvůj nejlepší zážitek z ME?

Nejlepší zážitek? Asi ta chvíle, když jsme nastupovali do prvního zápasu proti Rakousku a všichni se seřadili, aby uctili naši hymnu a vlajku. Jako by se v ten okamžik celý svět zastavil a ztichl. My jsme měli tu čest reprezentovat a tuto chvíli zažít.

Nejsvětlejší okamžik týmu ČR na ME?

S jistotou mohu říct, že to bylo semifinále proti Itálii. Už v první směně jsme prohrávali o šest bodů, náš catcher se před zápasem zranil, ale přesto nastoupil a stejně nás to nezlomilo. S podporou diváků jsme nepřestali bojovat a dotáhli tak zápas do vítězného konce.

Srovnej své dovednosti s ostatními týmy.

Řeknu to takhle, jsou horší hráči, ale jsou i lepší. Nehrál jsem se všemi týmy v ČR, ale v porovnání s hráči z jiných týmů jsem, jak se říká: "zlatý střed". Nejsem ten nejlepší, ale ani ten nejhorší.

Nejlepší hráč českého týmu na ME?

Nejlepší hráč je podle mého názoru nadhazovač Hrochů Brno, Tomáš Boček. Dokázal podržet tým v semifinále na kopci a dovést nás do finále. Po zásluze byl oceněn jako nejlepší nadhazovač turnaje.

V čem vidíš příčiny neúspěchu ve finále ME?

Holandsko mělo letos silný tým. My jsme na ně po baseballové stránce měli, ale Holanďané měli domácí prostředí, velkou podporu z řad diváků a jak se říká víc toho baseballového štěstí, dělali stejně chyb jako my, ale oni dokázali našich chyb využít.

Pozitiva výkonu týmu ČR na ME?

Byl to tým, se kterým byla radost hrát. I v těžkých chvílích dokázal držet pohromadě, skvělá parta, všichni předváděli to nejlepší, co v nich bylo. Myslím, že se za své výkony nemusíme stydět a hráli jsme pěkný baseball.

Tvůj nejlepší okamžik baseballové kariéry?

Jednoznačně letošní zápas, ve kterém jsem nastoupil za mladší kadety po zranění jednoho z hráčů. Ty děti měly nepopsatelnou radost, že budou moct hrát se mnou. Dívaly se na mě doslova jako na boha, který k nim sestoupil z nebe. Věřili v to, že když jsem na hřišti s nimi, mohou porazit kohokoli, a že já jim budu oporou. V tomto zápase se mi podařil Grand Slam Homerun, kterým jsem v poslední směně vyrovnal skóre, možná jednoznačně vypadajícího zápasu. Ta radost, ať už moje z prvního Homerunu kariéry, nebo spoluhráčů, kteří věřili, že dokážou vyhrát, byla nepopsatelná.

Tvoje cíle.

Rád bych v baseballu pokračoval ještě hodně dlouho. Chtěl bych pomoci Patriotům k lepším výsledkům. Jednou možná hrát za jiný tým v lepší soutěži, možná i v zahraničí, kdo ví.

V poslední řadě bych se chtěl zeptat, co bys doporučil svým spoluhráčům, kteří by se chtěli dostat do reprezentace.

Makat na 110 procent, i když o nic nejde. Věřit sám sobě a chtít se neustále zlepšovat. Nikdy se nespokojte s tím, co umíte, když víte, že byste mohli umět věcí víc nebo je umět líp. Když něco chcete, bojujte o to a nikdy se nevzdávejte, protože NIKDY NENÍ KONEC, DOKUD NENÍ KONEC a vše se dá změnit k lepšímu.  

Tomáš díky svému působení v národním týmu ČR dostal novou baseballovou rukavici jako poděkování za reprezentování našeho klubu.

V poslední řadě bych chtěl Tomášovi poděkovat za vyčerpávající odpovědi.

Jan Drábek